na Blog.cz

Tyto stránky se pozastavují, dále se nebudou rozvíjet.

Asi každému z nás se někdy stalo, že ztratil přítele. Ne tak, že jste se pohádali kvůli maličkosti, avšak rozpad přátelství se stává i prostším způsobem - neporozumění si navzájem. Často si myslíte, že člověk, se kterým chodíte do stejné práce a každodenně se potkáváte, je váš opravdový přítel, ale když se na tento "vztah" podíváte z jiné stránky, zjistíte, že je to pouze stereotyp, ze kterého plyne reflex, že se každé ráno pozdravíte, zeptáte se, jak se má rodina a dál nic víc. Samé obecné, slušné, společenské otázky, které pokládáme možná čistě ze
slušnosti.

Každý z nás máme nějaká svá přání. Jdeme po ulici, podíváme se do výlohy nějakého obchodu, něco se nám zalíbí, a
tak to ihned chceme. Během pár let jsme se již podívali do mnoha výloh a mnoho věcí již máme doma. Ale použili
jsme je jen párkrát na začátku, a potom už se tyto věci jen položily někam do skříně. A tak to jde pořád dál.
Stále jen hromadit kupu věcí, které ve skutečnosti vůbec nepotřebujeme.

Skladba skladatele Hanse Zimmera.

Fairy Tale z filmu Shrek.

Nová skladba - Listen to the wind, jejímž autorem je James Horner.

Jan Bosco:
Pracujeme, jako bychom měli žít navždy, a žijeme, jako bychom měli zemřít dnes.

Dalajlama:
Žijte dobrý a čestný život. Až zestárnete a podíváte se zpátky, budete se moci radovat podruhé.

J. A. Komenský:
Teorie zůstane pouhou teorií, pokud nepřikročíme k činu.

Vytvořila jsem nový desing s podzimní tématikou.

Několik skladeb od skladatele méně známého, který složil hudbu k seriálu "Elisa z Rivombrosy".

Na ukázku jsem zvolila tyto:

Aria di Festa

Být sám sebou nebo žít v přetvářce?

Proč musí existovat lidé, kteří se přetvařují a hrají si na něco, co nejsou?"
Dnes se lidé snaží napodobit toho, koho obdivují, protože chtějí být jako oni, ale zapomínají na své vlastní já, které uvnitř někde volá a prosí, aby si vzpomněli. Dnešní společnost je plná takových lidí. Nechtějí být sami sebou, ukrývají své vlastní já… a jen napodobují. Napodobují ostatní kvůli úspěšnosti, oblíbenosti anebo z toho důvodu, že nechtějí být out. Silnější je většina/dav, než pouhý jedinec, který se odlišuje tím, že je úplně jiný než ostatní, má vlastní názory a nenechá se strhnout na jednu stranu jen z toho důvodu, že chce být úspěšnějším atd. Avšak každý jednotlivec je určitou osobností, která by se neměla ohlížet na okolí, na ten dav, jež ho ovlivňuje až neskutečnými způsoby, ale měl by prorazit se svým vlastním já a vlastními názory a ukázat to, že se dá žít i jinak než v přetvářce, která okamžitě maže skutečnost být tím, kým v hloubi duše opravdu je.
Většina se však přetvařuje i právě z toho důvodu, že se bojí. Bojí se ukázat to, kým opravdu jsou. Bojí se vyčnívat z toho davu "stejných", protože mají strach z toho, že zůstanou sami. Strach z toho, že budou "divní". Většinou napodobují člověka, o kterém si myslí, že je nejlepší, ale nechápou, že ten člověk je sám sebou.
Přetvářka je asi něco jako štít/obrana. Je lepší se skrýt. Nikdo vám pak nemůže nic udělat, ublížit. Avšak člověk by se neměl bát ukázat, co se mu líbí, svůj postoj, názor atd. Vždyť lidé, kteří jsou odlišní, tak jsou možná i stokrát zajímavější (vnitřkem, vnějškem) než ti, co se snaží zapadnout. A ti zajímaví lidé, jsou právě ti, kteří se snaží být sví. Ti, kteří nalezli své pravé já.

Další skladba od skladatele hudby k filmu Pýcha a Předsudek - Dario Marianelli.

Jdu noční krajinou za teplé letní noci. Jdu přes louky a lesy. Všude je ticho, kterým občas zazní nějaký noční zvuk přírody. Poslouchám šumění stromů ve větvích a můj pohled se zvedá vzhůru. Dívám se do korun stromů. Když pohlédnu ještě víš, tak uvidím hřbety vysokých hor a skal. Nad nimi je čistá noční obloha posetá milióny hvězd. Zadívám se do hvězd a představím si ty obrovské dálky mezi nimi. Najednou ucítím touhu po domově. Vzpomenu si na svůj dům nebo byt, ale při této vzpomínce nic necítím. Možná skoro, že se mi tam nechce. Kde je tedy můj domov?

Další skladba od již známého Andreho Rieu - I love you.